Sjezd Jizery a Kamenice

Akce proběhla: 20.04.2013 - 21.04.2013

My 2 jako nejstarší Lo3 (Michal Lokvenc a Ondřej Jansa – pozn.redakce) jsme dostali tu možnost sjet si jednu z těžších řek v České Republice. Obtížnost WW3. Na vodu Jizeru jsme nasedali pod nejtěžším úsekem zvaným Ostrov Hrůzy. Když jsme poprvé řeku viděly, tak jsme se trochu báli, ale sjezd nám brzy ukázal, že se není čeho bát. Bylo asi 12:30 a my jsme nasedali na vodu. Voda tekla rychle, takže jsme museli pořád pádlovat. Já seděl na zadáku (vzadu) a Ondra na háčku (vepředu). Brzy nás začali bolet ruce. Ale první sjezd jsme zvládli bez nějakého velkého problému. Když jsme dojeli do cíle, tak jsme se rozhodli, že to je dobrá řeka, tak že si ji sjedeme ještě jednou. Vyjeli jsme autama nahoru, nasedli jsme na vodu a jeli. Tentokrát náš boleli ruce hodně, takže jsme nemohli tolik pádlovat a v jednom místě jsme najeli na kámen a překlopilo nás to. Ven z vody jsme vylezli v pohodě, ale loď nám plavala dál. Naši vedoucí jeli za lodí, aby ji chytily. A to se jim podařilo po necelém kilometru. Takže jsme s Ondrou šli celou dobu po břehu řeky. Když jsme dojeli na konec, tak jsme se převlíkly, nasedly do auta a odjeli přespat do tělocvičny ve městě Semily. Tam jsme se rozvalili a usnuly jsme. Druhý den nás čekala řeka Kamenice. Zkušenější vodáci jeli horní úsek, což je WW3-WW4. A my jsme si sjeli dolní úsek, což je WW1-WW2. To byl úsek v pohodě, takže jsme se nevyklopily. Když jsme šťastně dojeli do cíle, tak jsme si oddychli a jeli jsme domů.

Michal Lokvenc – 14 let