Dobré věci se stávají. Díky lidem.

To dřevo je dnes ale nevychované. Neustále je v lese, roste si tam, samo se pokácí, nařeže a odveze až k loděnici. A lotři, aby jej snad uklízeli. Ve skutečnosti je za tímto příběhem dobrý člověk. Pan Miewald.

Už nevíme, ve kterém lese dřevo rostlo, ale víme, kdo jej pokácel, nařezal, naložil, vzal svůj traktor a přivezl jej k nám. Žabáci, kteří měli zrovna schůzku, si událost náramně užili a my děkujeme panu Miewaldovi. Slibujeme, že budeme dřevo vkládat do kamen s respektem a radostí.

Fotil: Tomáš Buriánek, Karel Neuschl

1.2.2015 | Karel Neuschl 2015 Aktuality Žabáci